Je to pravda odvěká, prachy dělaj člověka

Nebo spíš než prachy dělá člověka vztah k nim. Vztah k penězům je totiž za tím, jaké jste schopni navazovat vztahy i za tím, jak vaše podnikání dokáže skutečně pomáhat ostatním. Nekecám, na mou duši, na psí uši.

Někdy k vám přijde intuice tak silná, že by se o ní dal natočit katastrofický film. Stejně jako se mi to stalo při koučovací schůzce s mojí hráčkou. Sedím, vnímám, koučuju. Bavíme se o tom, jak může ve svém podnikání záskávat víc klientů. Bavíme se o jejím vnímání obchodních konverzací. A o jejím vnímání peněz. Popisuje mi situace, kdy cítí nekomfort spojený s penězi. A v tom se země zachvěla.

“Vypadá to, jako by ses na většinu těch situací dívala tak, že máš peněz málo,” sdílím svoje pozorování a čekám, co se stane. Nastává ticho, ve kterém neúprosně odtikává svůj džob budík na polici a jinak se neděje nic. Hráčka přemýšlí. Celá scéna vypadá jako jeden z těch podivných Dalího obrazů, kde si musíte smysl toho všeho domyslet sami. Miluju tyhle chvíle. Chvíle, kdy přichází uvědomění.

Nekomfort s penězi = nekomfort sám se sebou

To, co si hráčka uvědomila, byl fakt, že není komfortní s penězi. Cítila nekomfort ve chvílích, kdy si chtěla něco koupit. Nekomfort ve chvílích, kdy měla platit složenky. A taky ve chvílích, kdy viděla, kolik peněz jí má přijít z jejího podnikání. Celý její život jako by na ni křičel: “Máš málo.” Připomněla mi mého kamaráda, kterého jsem se kdysi zeptal, jaký má vztah k penězům. “Miluju, když přicházejí.” odpověděl okamžitě. “A když odcházejí?” Zeptal jsem se obratem. Chvíli zaraženě mlčel, než přiznal, že tam je to opačně.

Asi tušíte, že tohle není stav, ve kterém by se chtěl kdokoliv nacházet. Je to jako chtít plavat, ale štítit se vody. A přesto se v tomhle módu myšlení nachází většina populace. Představuji si, že někde v hlavě vám sedí váš vnitřní chudák. Jeho cílem je sabotovat vaše myšlení. Vždycky měl málo. A teď chce, abyste měli málo i vy. Abyste se cítili hloupě, pokud vydáváte peníze. Abyste propadali panice, že si díky podnikání nevyděláte dostatek. Abyste snižovali svůj standard tzv. v zájmu přežití. Fakt kámoš.

Výsledkem jeho konání je mentalita nedostatku. Podobně jako moje hráčka budete mít pocit, že máte málo. To ovlivní vaše chování. Dovolíte si méně. Podepíše se to na vaší sebedůvěře. Budete trávit čas v horším prostředí a podmínkách. A to vše jen proto, že si myslíte, že máte málo. Váš vztah k penězům přeroste do vašeho vnímání světa. Vnitřní chudák si bude mnout ruce, zatímco vy si budete stále dokola omílat, že “musíte” vydělávat víc, protože máte málo.

Svoboda se skrývá v hojnosti

Asi se shodneme, že mentalita nedostatku prospívá životu asi jako extrémisté politice. Oproti tomu mentalita hojnosti skýtá úplně jiný pohled na svět. Umožňuje nám dělat svobodnější rozhodnutí. Cítit se lépe. A vítězit častěji. Co si pod tím představit? Co když vás například odmítne klient? Vnitřní chudák by panikařil a sáhl po antidepresivech. V mentalitě hojnosti víte, že přijde další. Že klientů je zkrátka dost. Ba co víc – nevhodné klienty odmítnete sami, protože nepotřebujete spolupracovat s každým.

Vědomí toho, že všeho je dost, je osvobozující. Nebojíte se pak investovat do sebe a do věcí, které vám pomohou dosahovat lepších výsledků. Protože někdy lepších výsledků dosáhnete až tehdy, když investujete. Typickou ukázkou je koučování. Mnohdy až když si najmeme kouče, tak objevíme lepší cestu vpřed. Nový level, na kterém je desetinásobek toho, co jsme znali doposud. Jenže to nikdy nezjsitíme, pokud nejdřív neuděláme investici.

Jak to změnit?

Možná jste se našli v příběhu mojí hráčky. Možná jste si uvědomili, jaký je váš vztah k penězům. Možná si, stejně jako moje hráčka, kladete otázku co s tím. Ona si svoje odpovědi našla. Obecně se dá dělat pár věcí. První z nich je všímat si toho, jak se ohledně peněz cítíte. V jakých situacích. Jak často. Na tomhle pozorování posléze postavíte s koučem novou strategii. Často je zapotřebí jít do hloubky pomocí techniky Inner freedom – což je silné a transformativní a zároveň v rámci článku nepředatelné.

Druhá cesta je vytvořit prostředí, které bude demnostrovat, že máte dost peněz. Vzpomínám si, jak jsem v dobách, kdy pro mě rohlík byl luxusní svačinou, založil svoje lahve. Pětilitrovku a třílitrovku. Do jedné jsem dával drobné a stovky. Vždycky jednou za čas jsem je proměnil na tisícovky a dal je do druhé lahve. Dodnes je najdete vedle mého pracovního stolu, jak si tam sedí a vysílají zprávu: Mám dost peněz. Ba co víc. Mám dost peněz na to, aby mohly jen tak ležet ve flašce.

Podobných úprav můžou být tisíce. Každý z nás by si měl najít svoji vlastní. Svůj unikátní způsob, jak začít ve svém životě vnímat hojnost namísto nedostatku. Ono to totiž vůbec není jen o penězích. Stejné je to u partnerů, pracovních příležitostí, přátel a kvalitních autorů non-fiction :).

Jak jste na tom vy? Tíhnete spíš k mentalitě nedostatku? Nebo vidíte hojnost ve všech aspektech života? A jak s hojností pracujete? Podělte se o svůj pohled. Napište komentář anebo mi pošlete e-mail.